Září 2010

Pár HP stampů

30. září 2010 v 15:13 | Just Liny* |  drobná grafika


Nejsou teda nějaké extra dokonalé ale musím říct že se mi docela líbí :) rozhodně lepší než moje první :) Z názor budu ráda :)

Večerní máj byl lásky čas.

29. září 2010 v 7:00 | Just Liny* |  Momentovky
Těm zlaté růže, jenž při doubí tam na horách po nebi hoří, růžovým zlatem čela broubí. "Rychlý to člůnek! blíž a blíže! To on, to on! Ty péra, kvítí, klobouk, oko, jenž pod ním svítí, ten plášť!" Již člůn pod skalou víže. Vzhůru po skále lehký krok, uzounkou stezkou plavce vede. Dívce se zardí tváře bledé, za dub je skryta. - Vstříc mu běží, zaplesá - běží - dlouhý skok - již plavci, již na prsou leží.

Hermiona seděla na okením parapetu Doupěte, v pokojí její nejlepší kamarádky Giny, nos měla přitisknutý na sklo a mžourala do tmy. Harry s Ronem a panem Weasleym byli na ministerstvu. Sepisovali s nimi všechny potřebné papíry o Voldemortovi i jeho služebnících. Pořád ještě zbývalo pochytat pár smrtijedů a Harry s Ronem v tomhle byli opravdu dobří. Lehce to zablesklo a na pěšince k domu se objevila vyhlížená trojice.
"Giny už jsou tady!"
Zavolala na svoji společnici, která se choulila na své posteli s knížkou. Obě na nic nečekaly a vyrazily naproti svým vysněným princům.
Hermiona běžela jako vítr, seběhla schody a vyběhla z domovních dveří. Před nimi se zastavila. Zatímco Giny běžela až k Harrymu a padla mu do náruče, Ron s Hermionou se k takové vroucnosti svých citů ještě nedostali.
Ron se usmál a Hermiona mu úsměv opětovala.

Klesla hvězda s nebes výše, mrtvá hvězda siný svit; padá v neskončené říše, padá věčně v věčný byt. Její pláč zní z hrobu všeho, strašný jekot, hrůzný kvíl. "Kdy dopadne konce svého?" Nikdy - nikde - žádný cíl. Kol bílé věže větry hrají, při níž si vlnky šepotají. Na bílé zdě stříbrnou zář, rozlila bledá lůny tvář.

Ron seděl s Hermionou na lavičce pod rozkvetlou šípkovou růží. Bylo po večeři a on s ní chtěl být chvíli sám. Mlčeli. Jejich ruce položené vedle sebe, aniž by se dotýkali. Ron chtěl Hermioně ukázat jak moc je krásná, jak moc ji miluje. Tak moc chtěl a tak moc se bál. Bál se, že Hermiona necítí to samé, bál se, že není tak dobrý jako Viktor Krum. Bál se zklamání. Že zklame Hermionu, že Hermiona zklame ho. Bál se, ale touha byla silnější. Nenápadně posunul svoji ruku k Hermioniné a jemně jí ji stiskl. Hermiona se na něj podívala a usmála se. To Ronovi dodalo odvahu. Propletl své prsty jejími a Dlouze se zadíval do jejích očí. Hermiona se vpila do jeho pohledu. Byla tak strašně krásná. Nemohl jinak. Lehce se naklonil a jemně políbil Hermionu na rty.

Totálně zhulená pohádka.

28. září 2010 v 18:25 | Just Liny*
Byla jednou jedna totálně zhulená královna a ta milovala techno a černokněžníka DJ Backhema. Jednou spolu jeli na Papucha párty
Po čase, když se usadili. Potkala královna fakt hustýho skejťáka.
Sáhl královně na cígo a ona náhle vykřikla šmarjáááááá
a ostatní božeeee
a pánové joooooo
a dámy ooooo
byla to láska na první potah
Královna se to však bála bohatému černokněžníkovi říct protože věděla že by neměla ani na sebeměnší Spartky
Brzy si toho ovšem všimla její rozmazlená dcera a začala královnu vydírat, že jestli jí nebude dávat více peněz na hašiš, všechno Backhemovi řekne.
Královna se nenechala od drzé dcery vydírat a zavřela ji do věže, odkud ji však velmy brzy vysvobodil její milovaný skejťák
založili si obchůdek pro nezletilé feťáky
Batole 1: prosím trošku opium
batole 2: prosím trošku heloinu
na zahrádce si pěstovali marihuanu a žili šťastně až do smrti
když se královna o útěku dcery dozvěděla, zařvala: aaaaaaaaa
a odjela se k smrti zhulit do Amstrdamu
to těžce nesl její pejsek Jointatán
tak pac a pusu a zazvonil zvone a pohádky je kokainec
sponzorovaly bílé veverky z kanady
(původní verze Totálně zhulené pohádky, dábor ve Dzbeli)

Byl pozdní večer, první máj.

28. září 2010 v 10:54 | Just Liny*
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, kvetoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných, zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol. A slunce jasná světů jiných, bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.

Hermiona Grangerová seděla schoulená v klubíčku u Bradavického jezera. Voldemort byl mrtvý a přes to všechno cítila obavu. I když se s Ronem v komnatě nejvyšší potřeby políbili, pořád si nebyla jistá. Tehdy je spojovalo společné dobrodružství, ale co teď, co když, když už ho u ní nic nedrží se prostě sebere a odejde pryč, jako to udělal tehdy v lese.
Někdo si sedl vedle ní.
"Jsi v pořádku?"
"A-ano Harry, já už jsem chtěla jít zpátky do hradu. Jen jsem chvíli potřebovala být sama"
"Hermiono, co se děje? Můžeš mi to říct, jsi moje nejlepší kamarádka."
"Já, jen jsem přemýšlela o Ronovi. Víš nejsem si jistá jestli mě má rád tak moc jako já ho."
"Nevím jak moc ho máš ráda ty, ale když se Ron chystal zničit medailon, tak se ho ten kousek duše snažil přesvědčit aby to nedělal právě pomocí tebe Hermiono, a nevěřila by jsi jak to Rona ničilo."
"Vážně Harry?"
"To si piš."
Harry se usmál a vstal.
"Tak už pojď do hradu" podal Hermioně ruku a pomohl jí vstát.

I světy jich v oblohu skvoucí, co ve chrám věčné lásky vzešly, až se milostí - k sobě vroucí, změnivše se v jiskry hasnoucí - bloudící co milenci sešly. Ouplné lůny krásná tvář, tak bledě jasná, jasně bledá, jak milence milenka hledá, ve růžovou vzplanula zář, na vodách obrazy své zřela a sama k sobě láskou mřela.

Ronald Weasley spěchal. Ve velké síni nikde Hermionu neviděl. Kam se jen mohla podít? Vyběhl z velké síně a ve vstupní hale se rozhlédl. Hermiona. Šla by ven nebo hlouběji do hradu? Ven. Určitě by šla ven. Ron se otočil když v tom se otevřely dveře do vstupní síně a z venku přišla Hermiona a za ní Harry.
"Dobrý bože, tady jsi" vrhl se na Hermionu a objal ji. 
"Když jsem tě nikde nemohl najít, začínal jsem se bát."
"Ale blázínku. Bitva už přece skončila."
"To máš pravdu, ale stejně, kdekoliv mohl být zatoulaný smrtijed."
Harry se taktně vytratil. I když on musel uznat že Ron trochu přeháněl.


Devátá kapitola - Hermiono!!?

27. září 2010 v 12:34 | Just Liny* |  Když instinkt přikáže...
Harry se do nebelvírské věže vrátil až pozdě v noci, společenská místnost zela prázdnotou a tak se chlapec s jizvou na čele vydal hned do ložnice. Ještě než usnul, přemýšlel. Maminka přežila. Najednou už není v celém tom velkém světě sám. Má rodinu. Opravdu blízkou rodinu. Sirius byla dokonalý kmotr, ale teď má už i maminku. Otočil se nas bok a jeho pohled utkvěl na spícím Ronovi. Jeho nejlepší kamarád by určitě rád věděl, že se objevila Harryho matka.
"Rone" zasyčel Harry, "psssst, Rone" ale spící kamarád nereagoval. Tak Harry vylez z postele a jemně s ním zatřásl. "Rone vstávej, musím ti něco říct."
"Harry?" zamumlal Ron a zamžoural do tmy.
"Rone moje maminka. Ona žije! Byla v Brumbálově pracovně. Musím ti ji co nejdřív představit."
"Cože? Harry vážně? Takže to byl důvod proč tě Brumbál zval dnes večer k sobě? Ale jak to? Myslel jsem, že ji zabil Ty-víš kdo."
"Já taky. Nechápu to, Brumbál mi to pořádně nevysvětlil, ale to není důležité. Moje maminka žije Rone"
"Já vím Harry to je vážně úžasné. Myslíš, že pojede s námi na vánoce do Fénixova řádu? Mamka by ji určitě moc ráda poznala."
"Nevím, doufám, že jo. Protože jinak zůstanu s ní v Bardavicích"

Harry s Ronem si nadšeně vykládali zbytek noci. A když už byl čas jít na snídani, byla na nich probdělá noc znatelně poznat.

Hermiona Grangerová, patnáciletá studenka nebelvíru se ráno probudila a už spěchala do koupelny. Rychle se oblékla a umyla. Byla doopravdy zvědavá co si pro Harryho Brumbál na včerejšek připravil. Když sbíhala po schodech z dívčích ložnic, už se rozhlížela po svých dvou kamarádech. Harry s Ronem seděli v jejich oblíbených křeslech u krbu.
"Dobré ráno" vesele pozdravila oba chlapce.
"Dobré dobré" zamručel ospale Harry.
"Hermiono?" poptevřel oči Ron a hned je zavřel.
"To jste celou noc nespali nebo co?" Hermiona nevěděla jestli se má smát nebo zlobit.
"Jo" zamručeli ospalci oba zároveň.
"Tak vstávat, jdeme na snídani nalít do vás trochu kofejnu."
Oba kluci se tedy zvedli a vydali se za Hermionou do Velké síně.
"Tak co ti včera Brumbál chtěl, Harry?" nedalo to Hermioně aby se zeptala.
"A jo!" plácl se do čela Harry, "promiň Hermiono, já zapoměl že jsem ti to ještě neřekl. V Brumbálově pracovně byla moje Maminka. Nějakým zázrakem přežila."
"Ale Harry to přece není možné."
"Hermiono můžeš přestat být tak strašně, strašně... já nevím prostě Harryho maminka přežila tak mu to nevyvracej. Harry ji viděl. Povídal si s ní," osopil se na Hermionu Ron.
"Děkuju Rone" Kývl Harry hlavou, "Hermiono čekal jsem že budeš nadšená stejně jako Ron, že moje mamka přežila a ty se mě snažíš přesvědčit, že je to všechno jen výplod mojí fantazie nebo co?"
"Ale ne Harry já... Jenom tomu pořád nemůžu uvěřit."
"To já taky ne"

Jak šel čas...

26. září 2010 v 15:50 | Just Liny* |  Moje fotky
Za poslední rok jsem se hodně změnila. Jak charakterem, tak vzhledem. Charakter vám nemůžu ukázat, to by jste mě museli znát :) ale vzhledové změny ukážu :) 

Na začátku tohoto kalendářního roku jsem vypadala takhle (fotka je ještě z podzimu)


Potom jsem změnila barvu vlasů :)


No a poslední velká změna :) sundala jsem dolů brýle :)
blabl xD

Láska je všude.

25. září 2010 v 8:00 | Just Liny* |  Linduščiny pochybné úvahy
Jojo pořádně hepeace nadpis že? Ale vážně. Zamyslete se chvilinku nad tím. Láska je doopravdy všude. Obklopuje nás, aniž by jsme si to uvědomovali. Rodina, kamarádi, domácí mazlíčkové a třeba i tajní ctitelé o kterých ani nevíme, nebo kluci co nám náklonost dávají najevo. I když tady se nedá ve většině případů mluvit doopravdy o lásce jako spíš o zalíbení :) ale to odbíhám od tématu. 
oddělovač do stránky
Všichni máme rádi srdíčka. Neříkej že ne. Srdíčka jsou báječná a jsou taky všude. Znak lásky, srdíčko, je vážně skoro všude :) Myslím si, že s případě kamarádské lásky, se jedná o jednu z nejhezčích a nejtrvanlivějších lásek. Samozřejmě nepočítám rodičovskou, i když je pravda, že je prostě povinností mít ráda rodiče. Já je teda samozřejmě všechny miluju :) 
Právě jsem se svojí rodinou na chatě a báječně prohlubujeme rodinné vztahy. 
Myslím že máte všichni už mých pochybných výlevů dost protože většinou když si to čtu zpětně tak to nedává ani smysl :D

S láskou vaše jediná
Linduše  

Vzpomínka na ITÁLII

24. září 2010 v 16:11 | Just Liny* |  Kusovky
blok
Tyhle fotky sice Itálii nepřipomínají nijak, ale fotila jsem je tam :)
beruška

Sebedůvěra? NO PROBLEM | lekce 1

23. září 2010 v 9:22 | Just Liny*
Možná se ti to bude zdát neuvěřitelné, ale opravdu hodně holek trpí nedostatkem sebedůvěry. A přitom vůbec nemají proč! Taky jsem dřív měla stejný problém. Myslela jsem si, že za nic nestojím a všichni kolem mě jsou lepší. Nebyla to pravda, protože jsem pořád byla ta dnešní Linda, jen jsem potřebovala popostrčit. Tehdy si mě do parády vzala moje nejlepší kamarádka Terezka. Chvíli jí to trvalo, ale nakonec se jí podařilo ve mě vypěstovat sebevědomí. Jsem jí za to neuvěřitelně vděčná, protože to změnilo můj život neuvěřitelně k lepšímu. Děkuji Terezko. 
oddělovač do stránky
Takže k věci. Tohle není jednorázový článek protože sebedůvěry nejde dosáhnout po přečtení jednoho článku. Je to běh na dlouhou trať. Můžeš toho dosáhnout sama, ale mnohem lépe to půjde s malou pomocí. Myslím, že pokud se rozhodneš na tom zapracovat tak by ti mohlo stačit pravidelně sledovat tyhle články a řídit se podle rad co v nich budou, ale kdyby jsi potřebovala větší pomoc tak mi můžeš napsat na icq: 355495903
A teď už k věci!
oddělovač do stránky
Pamatuj si: Jsi stejně dobrá jako ostatní! Jen jsi jim to ještě neukázala!

Pokud se sama sobě nelíbíš, nemůžeš si ani věřit! Takže pokud si nepřipadáš alespoň pěkná, je nejvyšší čas na změnu. Zajdi si ke kadeřnici, kup si něco pěkného (lepší jsou teda výraznější změny než něco nového na sebe, mě třeba opravdu hodně pomohla právě návštěva kadeřnice)

Cvičení: Každý den před zrcadlem buď tak dlouho dokud se sama sobě nebudeš líbit (šminky jsou povoleny) a až budeš spokojená, usměj se na sebe a několikrát si zopakuj že ti to sluší a že dnes bude všechno fajn!

To myslím do první lekce stačí. Pamatuj: Nejsi o nic míň než ostatní a v některých věcech jsi určitě lepší. Tak to ukaž zlato!

Písnička FUCK YOU --> 100% zlepšovač nálady

22. září 2010 v 11:53 | Just Liny* |  Videjka
Bože já tuhle písničku miluju. Není to ta podívná Fuck you od Lily Elen, tahle písnička je originální, veselá a hlavně si při ní člověk dokonale vybije vztek, ale když je jen smutnej tak ho nakopne a podpoří, no a když už člověk je šťastnej a veselej tak ho ta písnička ještě víc rozveselí :D miluju ji je prostě dokonalá :)

FUCK YOU by Cee Lo Green