Leden 2010

HP vs. Twillight saga

30. ledna 2010 v 13:08 | LiNuNa |  jiné
tady hlasuj :) určitě se zapojte :) ať vidíme jak jsme na tom :)

Klikačka

29. ledna 2010 v 20:50 | LiNuNa |  jiné
Ahojky všichni (hlavně SB) toto upozornění platí jen pro moje SB a pro lidi co kopírujou z mé stránky. Hoďtě si na svůj blogís moji klikačku okiš? snad vám to nebude vadit, já tu vaši na svém blogu taky mám :) děkuji

Děkuji

29. ledna 2010 v 13:11 | LiNuNa |  jiné
Touto cestou bych chtěla poděkovat Cath, která mi velmi pomáhá se vším co je potřeba. Má úžasné nápady a vždy mě dokáže podpořit. To ona mi vyrobila tento nádherný desing. Strašně moc jí děkuju za to že je taková jaká je :) *tleskám* díky Cath (Kateřinko) :D promiň nemohla jsem si to odpustit :D

Soutěž

29. ledna 2010 v 10:25 | LiNuNa
Knihovna v našem městě vyhlašuje soutěž amatérských autorů. Říkala jsem si že bych to zkusila... začala jsem psát povídku, ale tu ještě milionkrát zmněním než se rozhodnu ji tam poslat tak vám sem ukázku ani dávat nebudu :) jen by mě zajmal váš názor :) prosím hlasujte všichni co se tu stavítě :) děkuji :)

Vysvědčení

28. ledna 2010 v 10:34 | LiNuNa |  jiné
Lidičky dopadlo to líp než jsem čekala :D mám úžasnou náladu a hned napíšu momentovku na oslavu :D:D *YAHOO* já jsem totálně šťastná :D:D joooooooooo
omlouvám se že opakuji tenhle obrázek, jsem ve škole a nemáme tu Falsh player tak nemůžu vytvořit jinej

Emotikon

27. ledna 2010 v 20:37 | LiNuNa
Mám úžasnou náladičku lidičky :D snad se vám líbí moje povídky :) asi si půjdu pořádně zatancovat tím se nálada ještě zlepší :D


6. kapitola - Dobře Dvanácteráku

26. ledna 2010 v 15:12 | LiNuNa |  Black story
Šel jsem vedle Vanille do velké síně. Byl to uchvacující pocit. Konečně, konečně po těch hodinách, minutách, vteřinách trápení jsem se odhodlal pozvat ji k jezeru a ona souhlasila. Jupí. Prošli jsme dveřmi a Vanil se bez jediného slova vydala k havraspárskému stolu. Proč mi nic neřekla? Co to zase má znamenat? Přijde teda vůbec? Musím tomu věřit. Připojil jsem se k Pobertům. James zrovna nadšeně vykládal, že Evansová dala Srabusovi facku, zrovna když ji prosil aby mu vysvětlila neco z lektvarů a Srabík se přihnal a začal na jamese řvát ať si nehraje na to, že ho to zajmá, protože mu jde jenom o to, aby byl s Lily sám. Ne že by neodhalil Jamesovy pravé zámery, ale důležité je, co udělala Evansová. Vrazila Srabusovi facku a křičela na něj, ať ji konečně nechá být, ona se prý může stýkat s kým chce.
"Bingo" řekl jsem Jamesovi za zády když dokončil vypravování. Ten se s trhnutím otočil a potom si se mnou plácnul. Já jsem dosedl na lavici vedle něj.
"A jak jsi dopadl s Vanille?" usmál se na mě Remus a James se na mě se zájmem otočil.
"Dobře" broukl jsem "napřed se mnou nechtěla jít, ale nakonec se mnou jde k jezeru"
"Co jsi jí udělal ty kujóne?" šťouchl do mě James loktem.
"Co jsem jí měl udělat?" zakuckal jsem se, protože mi zaskočil džus.
"No že s tebou půjde" vysvětloval mi James, jak pro postiženého.
"Tak ty si myslíš, že by se mnou nešla dobrovolně?" to mě šokovalo "ale já jsem přece Sirius Black..." hlesl jsem.
"Právě proto" moudře kývl James.
"Stouplo ti to do hlavy" zamumlal Remus.
"Co jsi to řek?" vykřikl jsem a vyskočil na nohy.
"Už zas raplí" pobaveně utrousil James.
"Tak když vy takhle...." vyběhl jsem ven z velké sině že se projdu po hradu.
Jak jsem se tak toulal... došel jsem do společenské místnosti. Kluci v ní ještě nebyli a tak jsem si šel sednout do křesla. Sledoval jsem plamen ohně v krbu. Myslel na Vanille. Co to v té velké síni mělo znamenat? Proč mi neřekla ani ahoj? Přijde teda vůbec?
"Ehm.. Blacku?" ozval se předemnou hlas Evansové. Dřepěla a mávala mi rukou před očima.
"Co je Evansová" pobouřeně jsem zabručel. Zrovna na ni vůbec nemám náladu.
"Prosím" zašeptala "můžeš mi vysvětlit co se děje s Potterem" poslední slova opovržlivě vyprskla. To mě dostalo. Tak jí vadí jak se James chová. Dobře Dvanácteráku.
"Co by se s ním mělo stát"
"No... chová se nějak divně"
"Jak divně?" ušklíbl jsem se "Evansová mluv konkrétně"
"Třeba se mě dnes zeptal na lektvary" zsněně se usmála "nikdy jindy mu nevadilo, že jim nerozumí"
Hahaha. To mě opravdu hodně pobavilo. "Je do tebe zamilovaný Evansová" utrousil jsem opovržlivě "proto se tak chová"
Cvíli na mě jen zírala. "Potter? do mně? ale jak to?"
"Proboha Evansová, to jsi až takhle tupá? Proč jinak by tě v pátým ročníku pořád zval na rande?"
"Myslela jsem" zadrhla se "myslela jsem že to dělá aby mě zesměšňoval"
"Proč by to dělal?"
"Myslela jsem, že ví jak mi vadí pořád ho odmítat"
To na mě bylo moc. "Tak proč jsi ho odmítala?"
"Vždyť jsem ti to právě řekla, myslela jsem, že mě zve jen aby si ze mně udělal strandu"
"Ty jsi pako Evansová"
"Nápodobně Blacku"
"Poslouchej Evansová"
"Poslouchám Blacku"
"Proč jsem na sebe vlastně pořád tak hnusní?"
"Protože jsi orpornej děvkař, proto"
"Co když jsem se zmněnil"
"Nezkoušej to namě"
Vybuchl jsem smíchy. "Já? Zkoušet to? NA TEBE?" lepší vtip jsem neslyšel už už no prostě jsem lepší vtip neslyšel. Lily zrudla.
"No tak promiň" omluvil jsem se i když nerad "jistě, že jsi hezká, jen bych to na tebe nikdy nezkusil, ze dvou důvodů"
"Jakých?" podívala se na mě se zájmem.
"James a Vanille" odvětil jsem.
"Vanille?" podívala se na mě a potom se rozesmála.
"Čemu se směješ?" ohradil jsem se.
"Nic já jen, že rovný rovného si hledá"
"Jak to myslíš?"
"Vanille? Ta Vanille z Havraspáru?"
"Jo"
"Tak zrovna ta je přesně jako ty v holčičím podání"
"Tak hezká?" nevině jsem se zazubil i když jsem věděl jak to myslí.
"Ne" odvětila bez citu a moje srdce prasklo v půli

Šíleně zamilovaná

26. ledna 2010 v 14:46 | LiNuNa |  Momentovky
Budík zazvonil. Ještě byla tma, ale já jsem vyskočila z postele jako srna, popadla župan, ručník a kosmetickou taštičku, rozhlédla se po místnosti a vyběhla ze dveří. Prošla jsem chodbou a zamířila do koupelny. Dnes je významný den. Den jako každný jiný, přesto významný. Zase budu sedět v jedné třídě s Davidem Petersnem. Sedí za mnou. Je to škoda, nemůžu se na něj pořád dívat. Moje místo je v druhé lavici, řada v pravo. On sedí ve třetí lavici, řada uprostřed. Osprchovala jsem se, namalovala, učesala, zabalila do županu a pádila zase do pokoje vybrat nejlepší, nehezčí oblečení a domyslet jak ho dnes ozvláštnit, aby bylo jiný než všechno ostatní. Téměř nadlidský úkol. David má tak nádherné hluboké modrozelené oči s občasným náznakem šedé, delší hnědé vlasy, občas mu padají do očí a on je prudkým pohozením hlavy odhazuje. Vydala jsem se do školy. Vyzvedla jsem kamarádku Helenu Hrachovou. "Čauky Cecil" usmála se na mě a já jsem jako obvykle začala kecat o blbostech. Došly jsme do školy, posadily do lavice. Pořád jsem kecala o blbostech a sledovala dveře do třídy. David se v nich objevil. Slušelo mu to, ale kdy ne. Po chvili přišla Jana Eyrová. Moc v klidu holka, jen její mamka je blázen do toho románu a tak svou nebohou dceru pojmenova podle hlavní hrdinky. "Ahojky Cecil" usmála se a v tom okamžiku zazvonilo. Šla jsem si sednout na své místo a podívala se po Davidovi. Cucal si tkaničky u mikyny. Je to jeho malý zlozvyk. První hodina uběhla rychle. Zazvonilo na přestávku. Nuda. David si mě nevšímal. Jak jinak. Druhá hodina se táhla, popsala jsem novou povídkou celou jednu A4. Učitel kecal neco o druhé světové. David seděl na svém místě s Pavlem Larym. Kolem něj nebyly žádný holky, to mi dodalo trošku klidu a mohla jsem psát. Příští dvě hodiny se toho dělo tolik. Pracovali jsme na PC. Dělali jsme webové stránky. V tom jsem dobrá. Jen mě mrzelo, že David není v naší PC skupině. Následně přišla Matematika. Učitelka zkoušela, já už mám známku uzavřenou, tak jsem vytáhla papír a pokračovala v psaní. Měla jsem báječný výhled na Davida. Seděl v první lavici uprostřed. Jenže asi po třech minutách odešel ven. A za chvíli se vrátil. Slušelo mu to. Strašně moc. On se na mě ani nepodívá. Proč? Nejsem přece škaredá... nebo jsem?... Toť otázka... Áááá podíval se na mě, ale hned se zas otočil....
Myšlenky Cecílie Layoutové

Pozn. Toto opravdu nepatří mezi má vrcholná díla, ale rozhodla jsem se to sem hodit i tak.... Fakt to není vůbec dobrá povídka podle mého názoru... prostě jeden obyčejný den ve škole

Soutěž o nej HP národ

25. ledna 2010 v 15:17 | LiNuNa |  HP všeobecně
Anooooo jsme Osmí :D aspoň že jsme s desítce :D já tomu věřila :D a dokázali jsme to :D

Utrpení Severuse Snapa. 4 (poslední)

23. ledna 2010 v 12:54 | Deviant |  Komixy
a na závěr..... :D *LoL*